|
|
Phillipsova křivka v podmínkách České republiky
Musilová, Simona ; Půža, Bedřich (oponent) ; Novotná, Veronika (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o Phillipsově křivce v podmínkách české ekonomiky. Platnost substitučního vztahu mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti je testována pomocí regresní analýzy na reálných datech České republiky v letech 1996-2016. Za účelem lepšího vysvětlení variability závisle proměnné je regresní model rozšířen o inflační očekávání, což odpovídá vývoji ekonomické teorie Phillipsovy křivky. Následně je Phillipsova křivka pro Českou republiku zkonstruována v programu Maple pomocí soustav diferenciálních rovnic.
|
|
|
Komunikace jako nástroj monetární politiky ČNB
Avramov, Dominik
Avramov, D. Komunikace jako nástroj monetární politiky ČNB. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Komunikace centrálních bank je velmi aktuálním tématem, protože ve svě-tě, kde se informace šíří rychlostí světla, je v zájmu centrálních bank, aby jejich monetární politika byla správně pochopena a nešířila nejistotu. Práce se zaměří na období 2016–2020, během kterého FED, BoE a ČNB měnily svoje hlavní sazby ve snaze utáhnout měnovou politiku. V textu je shrnuto momentální poznání v rámci komunikace centrálních bank a poté jsou analyzovány tři centrální banky pro využití komparace při vylepšení momentální komunikační strategie ČNB.
|
|
|
Presnosť predikcií inflácie európskych centrálnych bánk
Frantová, Martina
Frantová M. Přesnost predikci inflace evropských centrálních bank. Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, 2019. Bakalářská práce se zabývá problematikou přesnosti predikci centrálních bank v Evropské unii v období 2004–2018. Teoretická část obsahuje literární přehled, který popisuje související pojmy ve vztahu k tvorbě predikcí. Součástí této části je přehled jednotlivých predikčních modelů, využívaných k tvorbě predikcí, v rámci centrálních bank Evropské unie. Praktická část detekuje pomocí kritérií přesnosti rozdíly a odchylky predikcí od skutečné hodnoty. Analýza je rozdělená do dvou částí, a to na celkovou analýzu přesnosti predikcí, vytvořenou pomocí grafického zobrazení a výpočtu kritérií, a pokračuje analýzou predikcí po horizontech. Cílem práce je identifikovat rozdíly v přesnosti predikcí změn cenových hladin u centrálních bank v Evropské unií. Pomocí průměrné procentní absolutní odchylky, průměrné absolutní odchylky a směrodatné odchylky bylo zjištěno, že existují významné rozdíly v přesnosti predikcí inflace u evropských centrálních bank a přesnost se s rostoucím horizontem snižuje.
|
|
|
Phillipsova křivka v podmínkách České republiky
Musilová, Simona ; Půža, Bedřich (oponent) ; Novotná, Veronika (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o Phillipsově křivce v podmínkách české ekonomiky. Platnost substitučního vztahu mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti je testována pomocí regresní analýzy na reálných datech České republiky v letech 1996-2016. Za účelem lepšího vysvětlení variability závisle proměnné je regresní model rozšířen o inflační očekávání, což odpovídá vývoji ekonomické teorie Phillipsovy křivky. Následně je Phillipsova křivka pro Českou republiku zkonstruována v programu Maple pomocí soustav diferenciálních rovnic.
|
|
|
Dynamika inflace v Česká republice: Odkad novokeynesiánské Phillipsove křivky
Milučká, Daniela ; Hurník, Jaromír (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Nedávné studie Galiho a Gertlera (1999), Sbordona (2002) a Robertse (2001) dokázaly, že novokeynesiánská Phillipsova křivka, která je založena na Calvově modelu cen, je empiricky platný koncept. Tyto studie dále došly k závěru, že reálné mezní náklady dokážou lépe popsat pohyb inflace než samotná mezera výstupu. Neissová a Nelson (2002) a Gali, Gertler a Salido (2001) na druhé straně tvrdí, že doposud je jen velmi málo empirických důkazů, které by mohly podpořit toto tvrzení. Neissová a Nelson (2002) dále dodávají, že jakmile je mezera výstupu definovaná v souladu s ekonomickou teorií, pak empirické potvrzení novokeynesiánské Phillipsovy křivky dává výsledky, které jsou alespoň tak uspokojivé jako ty s reálními mezními náklady. Vzhledem k těmto argumentům zkoumá moje studie vztah mezi mezerou výstupu a inflací popsaný novokeynesiánskou Phillipsovou křivkou. Studie odhaduje klíčové koeficienty hybridní novokeynesiánské Phillipsovy křivky využívající mezeru výstupu jako hlavní hnací sílu. Tato hybridní forma novokeynesiánské Phillipsovy křivky zahrnuje jak inflační očekávání, tak zpožděnou inflaci jako své hlavní komponenty. Hybridní novokeynesiánská Phillipsova křivka je ověřena na českých datech pro období 2000Q1--2012Q4 pomocí Kalmanovy filtrace. Ve své studii jsem došla k několika podstatným závěrům: (i) mezera výstupu má významný dopad na pohyby české inflace, (ii) podíl agentů, kteří se řídí inflačními očekáváními je vyšší než podíl agentů, kteří využívají adaptivní očekávání a (iii) česká inflace je významně ovlivňována i exogenním faktorem změny importních cen.
|
|
|
Pojetí peněžních iluzí a jeho vývoj v ekonomii
Košková, Dominika ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Mirvald, Michal (oponent)
Tato diplomová práce mapuje vývoj peněžních iluzí v historii ekonomického myšlení a analyzuje relevanci této myšlenky v současné době. Příběh začíná v roce 1928 Irvingem Fisherem, který popsal peněžní iluze jako neschopnost vnímat změny v kupní síle peněz. Odlišnou koncepci vyvinul John Maynard Keynes, když přišel s nehomogenní nabídkou práce. V 70. letech 20. století vedl úspěch teorie racionálních očekávání k zamítnutí původních teorií peněžních iluzí a Tobinova kritika navíc odhalila nekonzistenci Keynesova pojetí. Od té doby ztratily peněžní iluze místo v hlavním proudu ekonomie. Moderním teoriím se ale podařilo smířit peněžní iluze s racionální tvorbou očekávání a poskytnout tomuto fenoménu psychologický rámec. Peněžní iluze začaly být popisovány jako tendence uvažovat spíše v nominálním než reálném vyjádření. Zatímco se ale koncept podařilo oživit jako součást behaviorální a Nové Keynesovské ekonomie, otázka jeho agregátních efektů přetrvává, neboť Keynesovu nekonzistenci se dodnes nepodařilo vyřešit.
|
|
|
Teoretická východiska cílování inflace a zkušenosti s jeho praktickým využitím v České republice
Plachý, Matěj ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Štork, Zbyněk (oponent)
Tato práce se zaměřuje na měnově politický režim, který je znám jako cílování inflace. V první části se práce zabývá teoretickými základy, ze kterých tento transmisní mechanismus vychází. Stojí především na modelu nových keynesovců, endogenitě peněz a pojetí inflace jako mezery produktu. Další část se zaměřuje na historii cílování inflace, především na situaci v České republice, ale zmiňuje se také o dalších ekonomikách, jmenovitě o Polsku, Maďarsku a Švédsku. Analytická část se soustředí na problémy, které mohou být s aplikací cílování inflace spojeny a některé jsou analyzovány na datech z České republiky.
|
|
| |
|
|
Analýza problémů zemí Jižního křídla EMU a přistoupení ČR do Eurozóny
Michailidis, Dimitrios ; Hurník, Jaromír (vedoucí práce) ; Dudáková, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu současných problémů zemí jižního křídla EMU a Irska, tedy zemí v dnešní době obvykle označovaných zkratkou "PIIGS". Jako analytický rámec slouží teorie optimálních měnových oblastí rozšířená o její dynamický pohled. Diplomová práce postupně hledá příčinu vnitřních a vnějších nerovnováh těchto zemí, především pak provázanost problémů deficitů běžných účtů, vysokého soukromého a veřejného zadlužení, vysoké nezaměstnanosti a zhoršující se konkurenceschopnosti v mezinárodním obchodě. Přichází se závěrem, že jejich hlavní příčinou byly vysoká inflace a vysoko zakotvená inflační očekávání, které přes inflační diferenciály vytvořily asymetrický šok ve společné měnové politice. Vlastní přínos práce přináší v analýze projevů Waltersovy kritiky na běžné účty zemí EMU a vlivu inflačních očekávání na asymetričnost měnové politiky. V apendixu hodnotí připravenost České republiky k přijetí společné měny podle analýz provedených v této práci.
|
|
|
Cílování inflace v České republice a vybraných zemích
Tůma, Petr ; Czesaný, Slavoj (vedoucí práce) ; Ryvolová, Ivana (oponent)
Česká národní banka přijala jako svůj měnověpolitický režim cílování inflace po měnových turbulencích v roce 1997. Šlo o novou strategii, která byla známa pouze v několika málo rozvinutých zemích. Měnová politika je přímo realizována prostřednictvím konečného cíle (cenová stabilita). Ve své práci analyzuji vývoj indexu spotřebitelských cen, inflační očekávání, prognózu inflace a jiné ekonomické hodnoty. Zjišťuji, že inflační cílování je správná alternativa pro měnovou politiku v případě České republiky, Slovenska a Velké Británie. Nemůžu říci, že přechod na inflační cílování zaručuje stabilní hospodářské prostředí s nízkou mírou inflace, ale výsledky to potvrzují, což je důležité pro náš vstup do měnové unie.
|
host ::
RSS.